V lese 2 - teaser

Představ si, že jsi na procházce v lese. Kolem tebe víří magické bytosti a máš co dělat, aby ses vyhnula stromům, které se zrovna rozhodnou přesunout o pár metrů či kilometrů dál, protože se jim omrzelo místo, na kterém vyrostly. Na hlavě v žádném případě nemáš sluchátka, protože uši potřebuješ k orientaci v dramaticky se měnícím prostředí plném pastí nastražených přírodními bytostmi a kapes divoké magie, které hrozí, že při dotyku prasknou a napáchají víc škody, než užitku. Díváš se pod nohy, aby ses dokázala vyhnout všem pohybujícím se kořenům, náhle se objevujícímu blátu a trhlinám v čase. Zároveň se ale snažíš co nejvíc rozhlížet kolem sebe, aby do tebe nic nenarazilo nebo tě nepopadlo a neodneslo do své sluje. Představ si, že jsi na procházce v lese a je to boj o přežití…

Tamlien se vznášela několik centimetrů nad zemí kopce příhodně umístěného přibližně ve středu lesa, odkud se dalo přehlédnout celé území, ve kterém se už několik měsíců snažily udržet odpoutanou divokou magii. Byla vyčerpaná a demotivovaná, ale musela se sebrat, než večer předstoupí znovu před suitu a bude rozdávat úkoly na další období, řešit problémy, se kterými přijdou ostatní duše a hlavně všem dodávat tak potřebnou motivaci. Věc, které se jí samotné nedostávalo.

Objektivně jejich snahy totiž neměly optimistický výhled. Sice se jim dařilo udržovat magii pouze na území lesa, ale nic víc. Touto dobou už měly mít vyčištěné okrajové části a postupně magii zatlačovat hlouběji a hlouběji, kde se ji opět podaří přivázat k magické hranici. Jenže magie byla jako teenager poprvé bez rodičů, rozhodně se nehodlala nechat kamkoliv přivázat a užívala si každou vteřinu čerstvě nabyté svobody. Zatím se jí sice nepodařilo protrhnout prozatímní zátarasy, které duše zapřely o okrajové kmeny stromů a převázaly nahoře nad jejich vrcholky, ale na několika místech už bylo tolik záplat, že se našívaly jedna na druhou. Jak dlouho to celé bude držet pohromadě, nevěděla ani Tamlien.

Je zima. Listí ze stromů opadalo a leží teď na zemi ve tlejících hromadách. Dávno ztratilo své zářivé barvy a už nevypadá jako nadýchané peřiny. Místo toho se mísí s bahnem a začíná se pomalu rozpadat. Tamlien odtrhla zrak od této paralely její situace a zaměřila svou pozornost o několik kilometrů dál, kde ucítila narušení řádu věcí. Ne že by to bylo něco výjimečného, řád byl teď narušován několikrát denně. Tohle ale bylo trochu odlišné narušení. Přes všechna odpuzující kouzla, co kolem lesa rozmístily, přes hrozivé vzezření každého jen trochu schůdného vstupu a přes nepřízeň počasí, kdy letošní zima neoplývala mrazem na tak dlouho, aby všudypřítomné bahno dokázalo aspoň trochu ztuhnout, přes tohle všechno do lesa vstoupil člověk.

První část příběhu V lese čtěte zde.