top of page

Chicago

10. 1. 2024
Minut čtení: 2

Vítr žene do očí ledové dešťové kapky a mně se zdá, že možná i trochu sněží. Na nohou plátěnky s úplně promoklými špičkami, protože je květen a přece nebudu vozit přes půl světa velké boty. Potřetí vyšplhám schody na vlak, abych zjistila, že jsem zase na druhé straně, než chci být. Z mostu je výhled na řeku, které člověk otočil tok a ona tak zůstala. Jediná na světě. Majestátní a omývající kořeny mrakodrapů Loopu. Klidná a vlídná voda, které je jedno, kam pluje, ať si člověk řekne, však svět tu byl před ním a bude i po něm.

Chicago se halí do dešťových mračen a lidé v něm do zimních bund. Ačkoliv vítr tu má foukat hlavně z papulí politiků, dnes fouká naprosto jasně od jezera a nehodlá nikoho šetřit. Na rohu svítí růžový neon a já zapadnu do teplé oázy Stanových donutů na original glazed a hrnek černé kávy. Nohy už tolik nestudí a bunda pomalu osychá. Barista se usmívá: “How are you doing, what can I get you?” Než se posadím, černoch vedle u stolku zamává rukama, zastaví mě a ubrouskem setře židli, na kterou jsem si už už sednla a nevšimla si, že je mokrá. Usměju se. “No problem.” zní odpověď s úsměvem a já si ji vrývám do paměti. Nic není problém, když se na sebe lidi nemračej. V týhle zemi nic není problém.

James zaplatí mou útratu a na moje díky odpovídá: “No problem, I try to be extremely nice every time someone visits from another country to show there are also nice people in America.” Rozumuju, že všude na světě jsou nice people, you just have to find them, zatímco James vytahuje šátek, který mi přinesl jako dárek. Vycházíme před coffee shop a mně je najednou líto, že už se loučíme. Tenhle člověk se za pár dní oddělí třemi tisíci kilometry a za další týden téměř osmi. “Do you fancy a hug?” ptá se a já nadšeně souhlasím. Pak odcházím na druhou stranu než on a tisknu dárek v ruce schované v kapse bundy. Pustím si Jamesův podcast do sluchátek a jdu pěšky několik mil Chicagem. Už neprší. Oteplilo se. Míjím lidi a oni se na mě usmívají. Všude na světě se dají najít hodní lidé, když je hledáš. V Chicagu nemusíš hledat, tam prostě jsou. Všude, kam se podíváš.

Komentáře


  • Instagram
  • LinkedIn

© 2026 By Marta. Powered and secured by Wix

bottom of page